Roky platilo: Amerika inovuje, Evropa reguluje. Nebo v delší verzi, kterou zpopularizovala právnička Anu Bradfordová: USA vynalézá, Čína kopíruje, Evropa reguluje. Ale teď dostala vhuť regulovat také Trumpova administrativa. A dělá to tak, jako zatím skoro všechno: razantně, nepředvídatelně, za pochodu. Zatímco Evropa píše zákony (pomalu, nudně, ale předvídatelně), Washington reguluje telefnáty a exportními nařízeními.

Na papíře to přitom vypadá poměrně mírně. Výkonný příkaz z 2. června, Promoting Advanced Artificial Intelligence Innovation and Security, je výslovně dobrovolný a explicitně zakazuje povinné licencování. Firmy „mohou" vládě poskytnout přístup k modelu až třicet dní před tím, než ho poskytnou uživatelům. Právníci z WilmerHale věcně podotýkají, že účastníci „si zachovávají kontrolu nad časovým plánem".

A přesto: teď čteme, že model GPT-5.6 od OpenAI nepůjde ven bez vládního souhlasu pro konkrétní zákazníky. Sam Altman to oznámil zaměstnancům jako „nejrychlejší cestu k širokému vydání" (psaly o tom Politico i The Verge). Anthropic musel své vlajkové modely Mythpos a Fable 5 zcela stáhnout. Takže ano, jde o "dobrovolný" rámec, ale od laboratoří se očekává, že ho budou plně respektovat. Ať už si to vyloží jako dobrovolně, nebo nedobrovolně.

Paradoxně byl první obětí právě Anthropic. Jeho šéf Dario Amodei publikoval v červnu esej Policy on the AI Exponential, v níž volal po regulačním úřadu typu leteckého FAA, dále po povinném testování nových výkonných modelů třetími stranami a po pravomoci vlády zpřístupnění nebezpečných modelů blokovat. O pár dní později dostala jeho firma devadesát minut na stažení svých dvou nejvýkonnějších modelů.

Děje se to bez transparentních kritérií a s příchutí politické motivace. Jak známo, Pentagon označil počátkem roku Anthropic za „supply chain risk" poté, co firma odmítla dodávat AI pro autonomní zbraňové systémy a její využítí pro sledování amerických občanů. Vyvolalo to velké debaty a protesty, Antropicu se zastal soud, ale oba modely nadále zůstávají vypnuté.

Ale nejde jen o spor "vzpurné" firmy s Trumpovým egem. Otázka je zásadní: je improvizovaná regulace lepší než žádná? Výzkum Brookings Institution nabízí odpověď v tom smyslu, že inovace nebrzdí regulace jako takové, ale regulatorní nejistota. Tedy stav, kdy nikdo neví, jaká pravidla přesně platí, a jestli budou platit i zítra. Nepředvídatelnost zvyšuje vnímané riziko, zmrazuje investice (zvlášť u menších firem) a nutí k vyčkávání.

Což je celkem přesný popis dnešní situace. Reguluje se, ale kritéria jsou tajná: vládní agentury ani ministerstvo financí zatím nedefinovaly, co je „hraniční model". Vymáhání je vývběrové (někoho se týká a jiného ne), načasování nahodilé. Evropský AI Act se dá kritizovat za leccos a implementace probíhá až nesnesitelně dlouho, ale zcela transparentně a předvídatelně. Na rozdíl od telefonátů od amerikých úřadů.

Fareed Zakaria ve Washington Post napsal: tohle je první viditelná bitva o to, kdo AI řídí — a zda se tak bude dít skrze pravidla a instituce, nebo improvizaci a hrubou moc. Zakaria navrhuje „Fed pro AI": instituci nezávislou na exekutivě, s transparentními kritérii, stupňovanými reakcemi a rovným uplatněním vůči všem. Jenže teď vidíme, že u modelu GPT-5.6 probíhá výběr "kdo může a kdo ne" přímo v Bílém domě.

Odstavení Anthropicu trvalo hodiny a sledovala ho každá vláda světa. Analytik RAND Europe Afek Shamir to shrnul tak, že kauza ukázala, že "vypínač" existuje a že ho vláda může kdykoli použít. Francouzský politik Gabriel Attal přirovnal postup americké administrativy k íránské blokádě Hormuzského průlivu. Takže se nelze divit, že státy, které zvažovaly závislost na americké AI, se teď pozorněji dívají po čínských modelech s otevřenými parametry (třeba DeepSeek V4) a hledají vlastní strategie.

Definici "hraničního modelu" bychom se měli dozvědět do 1. srpna. Soudní spor Anthropicu a Pentagonu zase napoví, jak moc má vláda v tomhle "kovbojském" stylu regulace volnou ruku. Ale určitě neplatí, že je tahle regulace "lepší než nic". A že může ohrozit to, v čem Amerika exceluje, a to jsou zmíněné inovace. Pak bude platit: Evropa regulu, Amerika taky a Čína se směje.

---

Vychází z komentáře AI is too important to govern by grudge od Fareeda Zakarii (The Washington Post). Doplněno o analýzu Brookings Institution o regulatorní nejistotě a zpravodajství Reuters, NPR, Politico a EFF.