V pondělí 27. dubna začne u federálního soudu v Oaklandu výběr poroty v kauze, kterou média s obvyklou nadsázkou pasovala na „soud století". Elon Musk proti Samu Altmanovi. Miliardář proti miliardářovi, vizionář proti vizionáři. Bývalý partner žaluje bývalého partnera o 134 miliard dolarů — a o vyhození ze společnosti, kterou před deseti lety společně rozjeli.

Drama zdánlivě pasuje přesně do očekávané šablony: dva nejsledovanější muži světového byznysu, dvě plánovaná IPO desetiletí, jeden šťavnatý právní termín o „shakespearovské proradnosti a klamu", který Muskovi právníci do žaloby vepsali se zjevným potěšením. Dominic O'Connell to v The Times pojmenoval správně — nejnapínavější soudní souboj sezóny, který bude vrhat dlouhý stín na největší burzovní debuty roku.

Když se ale podíváme blíž, soudní síň v Oaklandu se za posledních pár dní proměnila v něco mnohem zvláštnějšího než klasický právní zápas. Hraje se totiž o věc, která už proběhla.

OpenAI dokončila konverzi loni v říjnu. Není to plán, není to návrh, není to budoucnost, o které se právě teď rozhoduje. Společnost, kterou Musk viní z přípravy zrady původního neziskového mandátu, se rozdělila už před půl rokem: nezisková OpenAI Foundation drží řídící podíl v ziskové entitě s názvem OpenAI Group PBC. Microsoft za to v říjnu vyměnil svůj dosavadní 32,5procentní podíl za 27 procent v nové struktuře, podepsal kontrakt na 250 miliard dolarů cloudových služeb a prodloužil si exkluzivní práva na technologii až do roku 2032. To všechno se odehrálo. V minulém čase. A žaloba, kterou Musk podal v roce 2024, zatím nezastavila vůbec nic.

Když tedy Muskovi právníci tento týden ohlásili, že kromě finanční náhrady budou žádat odvolání Altmana z pozice ředitele neziskové části a vyhození jeho i Grega Brockmana z výkonných funkcí, mluví v podstatě o demolici stavby, která už stojí. Není to soudní brzda. Je to soudní revize. Něco, čemu Američané s oblibou říkají unringing the bell — snaha vymazat z veřejného prostoru zvuk zvonu, který právě zazvonil. Ano, nemožné.

Druhý detail, který „proces století" provází, je ještě výraznější. Soudkyně Yvonne Gonzalez Rogers minulý týden — na Muskovu vlastní žádost — zamítla podstatnou část žaloby: zmínku o podvodu. Tedy přesně tu nejostřejší zbraň, která mohla vést k mastné finanční náhradě. Zůstaly slabší pojmy: porušení charitativního trustu a bezdůvodné obohacení. Právní experti opakovaně varují, jak upozornil The Washington Post, že obojí je u neziskových organizací notoricky obtížné prokázat. Harvardský profesor Noah Feldman už dřív řekl, že Muskova argumentace má „díru, kterou byste mohli projet kamionem".

A do třetice. Verdikt poroty v Oaklandu bude pouze poradní. Konečné rozhodnutí v obou fázích — viny i nápravy — vynese sama soudkyně Gonzalez Rogers. Porota tedy bude tři až čtyři týdny poslouchat svědky, prohlížet vnitřní e-maily a úryvky z Brockmanova osobního deníku, ve kterých si — podle žaloby — spoluzakladatel OpenAI píše o tom, jak se Muska zbavit a zbohatnout. A pak vysloví názor, který soudkyně vezme v potaz. Nebo nevezme.

Co tedy z procesu zbývá, když konverze už proběhla, obvinění z podvodu padla, a porotci nemají poslední slovo? Paradoxně dost. Soud bude tahat z OpenAI právě ty dokumenty, které firma roky držela pod pokličkou. Vnitřní korespondenci o vztahu s Microsoftem. Záznamy o vzniku sítě propojených komerčních entit, kterou Musk popisuje jako pavučinu zakrývající ztrátu původního poslání. A hlavně kontext k listopadu 2023, kdy byl Altman během necelých čtyř dnů vyhozen a znovu jmenován šéfem OpenAI po nátlaku Microsoftu.

Pro OpenAI je tedy reálné riziko méně procesní a více reputační. Plánované IPO ve čtvrtém kvartálu 2026 — s cílovou valuací jeden bilion dolarů — stojí na komunikaci, že firma má pod kontrolou nejen technologii, ale i svůj vlastní příběh. Pokud se úryvky z Brockmanova deníku objeví v médiích a budou dostatečně šťavnaté, určitě to ovlivní budoucnost firmy.

Pro Muska je to taky sázka spíš reputační než finanční. SpaceX podal v dubnu důvěrnou přihlášku k IPO s valuací mezi 1,75 a 2 biliony dolarů — největší burzovní debut všech dob, který by zastínil i saudskou Aramco. xAI, Muskova umělá inteligence, je od února dceřinou společností SpaceX. Pokud ale Musk vyjde z Oaklandu jako muž, který vedl divokou křížovou výpravu a nezískal nic, SpaceX má před plánovaným vstupem na burzu taky o čem přemýšlet.

Soud v Oaklandu tedy nerozhodne o budoucnosti umělé inteligence. Rozhodne o tom, kolik z minulosti dvou nejmocnějších technologických firem světa se dostane na světlo dřív, než obě zahájí veřejné obchodování na Wall Streetu.