Šest měsíců. Přesně tolik vydržela Sora, generátor videa od OpenAI, než ji vlastní tvůrci odpojili od přístrojů. V září minulého roku ji spouštěli s ambicí vytvořit TikTok poháněný umělou inteligencí, platformu, kde si lidé budou navzájem sdílet AI-generovaná videa. Sam Altman tehdy vyzýval uživatele, ať ho zasazují do ikonických filmových scén. Teď totéž vedení oznamuje zaměstnancům, že s videem končí. Úplně. Žádná spotřebitelská aplikace, žádné API pro vývojáře, žádná videoložka v ChatGPT.

Jenže: tohle není příběh o neúspěšném produktu. Je to příběh o tom, jak rychle se v éře umělé inteligence mění definice toho, co se vyplatí.

OpenAI posledních osmnáct měsíců fungovala jako firma, která zkouší všechno najednou. Generátor videa. Hardware. Sociální síť s AI obsahem. Licenční dohoda s Disney za miliardu dolarů, díky které jste mohli mávat světelným mečem po boku Luka Skywalkera. Zní to jako technologický park zábavních možností. Jenže tenhle park požíral výpočetní kapacitu, kterou firma zoufale potřebuje jinde.

Zlom nastal, když šéfka aplikací Fidji Simo na celofiremním setkání řekla zaměstnancům, že si nemohou dovolit rozptylování „vedlejšími úkoly". Side quests — tak to nazvala, termínem z videoher, kde vedlejší mise jsou sice zábavné, ale hlavní příběh posouvají jen iluzorně. A Sora byla přesně taková vedlejší mise. Vizuálně ohromující, technologicky fascinující — a ekonomicky neudržitelná.

Čísla, která za tímto rozhodnutím stojí, jsou brutálně jednoduchá. Generování videa je extrémně náročné na hardware. Každý GPU cyklus věnovaný renderu třicetisekundového klipu je GPU cyklus, který mohl trénovat textový nebo kódovací model. A právě textové a kódovací modely jsou to, za co zákazníci skutečně platí. OpenAI se totiž chystá na burzu — IPO se očekává nejpozději ve čtvrtém kvartálu letošního roku — a investoři nechtějí vidět zábavní park. Chtějí vidět příjmy.

A tady začíná ta skutečně zajímavá část příběhu. OpenAI minulý týden oznámilo, že spojí desktopovou aplikaci ChatGPT, kódovací nástroj Codex a prohlížeč do jedné „superaplikace". Jedna vize, jeden produkt, jedna organizační struktura. Po měsících, kdy firma vypadala jako technologický konglomerát v miniaturě — kousek sociální sítě tady, kousek hardwaru tam — přichází konsolidace.

Důvod má jméno Anthropic.

Konkurenční startup, který stojí za Claudem, se od začátku rozhodl pro přesně opačnou strategii. Žádné obrázky, žádná videa, žádné sociální sítě. Veškerá výpočetní kapacita směřuje do textu, kódování a logického uvažování. A funguje to. Anthropic začal OpenAI vážně konkurovat právě v tom segmentu, který přináší peníze — firemní zákazníci a programátoři.

OpenAI se teď v podstatě snaží dohnat firmu, která nikdy neodbočila.

Vedlejší škody tohoto strategického obratu jsou přitom značné. Miliardová investice od Disney? Neuskuteční se. Mluvčí Disney k tomu uvedla diplomatickou větu o tom, že rozhodnutí OpenAI respektují, ale mezi řádky zaznívá něco jiného — Disney bude hledat partnery, kteří při adopci umělé inteligence ctí duševní vlastnictví. Což je elegantní způsob, jak říct, že Sora nikdy pořádně nevyřešila problém autorských práv.

A to je druhé podhoubí tohoto rozhodnutí. Sora se od začátku potýkala s otázkou, odkud bere trénovací data. Spuštění bez adekvátních ochranných mechanismů vyvolalo krátkou, ale intenzivní bitvu o autorská práva. Nakonec OpenAI přidala nástroje, které umožnily vlastníkům obsahu blokovat využití jejich děl. Ale škoda na reputaci už byla způsobena. Pro kreativní průmysl je konec Sory malým vítězstvím — důkaz, že tlak na odpovědný přístup k technologiím může mít reálné důsledky.

Tým Sory přitom nepřijde o práci. Přesouvá se k robotice a simulaci fyzického světa. Což dává smysl — pokud umíte generovat realistické video, rozumíte pravděpodobně i fyzikálním zákonitostem, které v tom videu platí. A robotika je oblast, kde by toto porozumění mohlo mít daleko hmatatelnější hodnotu než virální klipy na sociální síti.

Sam Altman mezitím interně potvrdil práci na novém AI modelu s kódovým označením „Spud" a stáhl se z přímého dohledu nad bezpečnostními týmy, aby se mohl věnovat tomu, co nyní považuje za klíčové: získávání kapitálu, dodavatelské řetězce, datová centra. V bezprecedentním měřítku, jak sám zdůraznil.

Celý příběh Sory je vlastně mikrokosmem toho, čím AI průmysl právě prochází. Fáze „pojďme ukázat, co všechno je možné" končí. Nastupuje fáze „pojďme ukázat, co se vyplatí". Je to střízlivější, méně spektakulární — a pravděpodobně mnohem důležitější. Protože technologie, která nedokáže zaplatit svůj vlastní provoz, není revoluce. Je to demonstrace.

A OpenAI se právě rozhodla přestat demonstrovat a začít vydělávat.